Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh nábytkového prvku inspirovaného 60. lety
Vernerová, Aneta
Šedesátá léta přinesla do nábytkové tvorby inspirativní nábytkový design, formovaný zejména bruselským stylem. Experimenty s novými materiály a následná expanze plastických hmot vedly v průběhu desetiletí až k současné ekologické krizi. Recyklace se tak stala přímým důsledkem této dekády. Autorský návrh jídelního setu reaguje právě na tyto souvislosti, prověřuje a pokouší se aplikovat současné možnosti recyklovaných plastických hmot. Návrh byl rozpracován včetně 3D vizualizací a technických výkresů.
Ladislav Smoljak, redaktor časopisu Mladý svět
Hrdlička, Jan ; Slomek, Jaromír (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce se věnuje nepříliš známému tématu - analyzuje žurnalistickou a publicistickou práci Ladislava Smoljaka v tištěných médiích, především v časopise Mladý svět. Klade si za cíl odhalit to, jak Smoljak k práci novináře přistupoval, jaké byly konkrétní rysy jeho práce, jakými tématy se zabýval, nebo do jaké míry se podílel na obrazu časopisu. K práci přikládám i článkovou bibliografii Ladislava Smoljaka za dobu jeho působení v redakci Mladého světa. V teoretické části předkládám Smoljakův životopis společně s nástinem historického kontextu a popisem československé mediální scény dané doby. Praktická část pak analyzuje Smoljakovy texty a hodnotí jeho úlohu v časopise.
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
Básnická tvorba Josefa Hanzlíka v 60. letech a její dobový kritický ohlas
Michálková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza a srovnání kritických ohlasů básnické tvorby Josefa Hanzlíka z období let 1961 až 1967, které vyšly v dobovém, převážně kulturně či přímo literárně zaměřeném tisku. Analýze pak předchází dobový a literárněvědný kontext. V první kapitole přibližuje autorka ve stručnosti básníkův život, dále pak literárněhistorický kontext jeho díla (charakteristiku doby a jejího literárního prostředí) a v poslední řadě krátce i tématiku a nejčastější motivy Hanzlíkovy poezie. Druhá kapitola se zabývá definicí literární kritiky, jejím vývojem v českém prostředí 60. let a třetí přiblížením vybraných dobových periodik použitých v práci. Poslední kapitola tvořící hlavní část práce je věnována samotné analýze kritických ohlasů. Autorka nejprve krátce představuje dobové prameny a jejich zdroje. V kapitole dále pokračuje rozborem básnických sbírek s důrazem na názory jednotlivých kritiků. Kritické postoje pak vzájemně srovnává a zároveň sleduje změny v jejich přístupu k vývoji básníkovy tvorbě v průběhu let.
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
Slovak and Czech architecture of the 20th century 60: Comparison of selected buildings
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Bakalárska práca je venovaná stanoveniu základných zhôd a odlišností slovenskej a českej architektúry 60. a 70.rokov 20.storočia. Vychádza z porovnania štyroch vybraných reprezentatívnych dvojíc stavieb, architektonických pamätníkov (Pamätník SNP v Banskej Bystrici a dostavba veží kostola P. Marie a sv. Jeronýma, Cyrila a Metoda, Vojtecha a Prokopa v Prahe), krematórií (Bratislava a Zlín), areálov vysokých škôl (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a České vysoké učení technické v Prahe) a mostov vo veľkomestskom prostredí (Most SNP v Bratislave a Nuselský most v Prahe). Porovnávacej analýze stavieb predchádza náhľad vývoja slovenskej a českej architektúry v 20. storočí s dôrazom na jeho 60. roky a otázku, či v spoločnom československom štáte existovali dve špecifické národné školy. Súhrnne na ňu odpovedá záverečná kapitola, zhrňujúca výsledky komparácie vybraných stavieb. Analyzované stavby sú graficky a fotograficky dokumentované.
Motivy zvířat a bestiality ve vybraných dílech Ladislava Fukse
Kuřeová, Petra ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivům zvířat a motivům souvisejícím s bestialitou a nelidskostí ve vybraných dílech Ladislava Fukse (Věneček z vavřínu, Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové). Zahrnuje jeho tvorbu z 60. let s přesahem k prvotině 50. let a románu z počátku 70. let. Zabývá se motivy zvířat, zvířecími atributy postav, zvířeckostí, surovostí, nelidským počínáním. Cílem práce je zachytit tyto motivy a především charakterizovat jejich význam a funkci v konkrétních dílech a v celkové motivické struktuře Fuksových děl. Klíčová slova: Ladislav Fuks, motiv zvířete, bestie, bestialita, nelidskost, 60. léta
Výtvarně-kritická práce Jiřího Šetlíka a česká výtvarná kritika 60. let
Sládková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Text popisuje přístup, východiska a metodu výtvarně-kritické práce Jiřího Šetlíka, významného českého teoretika a historika umění a výtvarného kritika. Jeho prostřednictvím přibližuje odlišná období české výtvarné tvorby a její reflexe. Práce má dvě části. První část je členěna do tří celků, chronologicky řazených, které vymezují a mapují různá prostředí, východiska i možnosti způsobu práce. V rámci každého období jsou zmíněny důležité události na kulturní scéně, souvislosti výstavní praxe, ediční činnosti a stavu kulturního resp. výtvarného tisku; a následně rozebrány konkrétní texty, jejichž výběr má z hlediska různých formátů, témat i stylů zprostředkovat publicistickou práci Jiřího Šetlíka v daném období. Výběr textů má zároveň vystihnout východiska a prostředky vymezeného období, ilustrovat dění ve výtvarném umění a umělecké publicistice a naznačit stav a změny kulturních institucí i periodik dané kulturně-politickým vývojem. Na základě jejich celku má být v druhé části práce vymezena metoda Jiřího Šetlíka, jeho zdroje a způsob práce. Ty jsou zasazeny do kontextu dobového vnímání výtvarné kritiky, jejího teoretického vymezení a kritické praxe období 60. let, které je vzhledem k uměleckému dění i úrovni jeho reflexe dosud pro českou uměleckou teorii i kritiku klíčové. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.